Balení

Dneska by měl být den balení na cesty. Jak je u mně obvyklé, zase balím hlavně v duchu :-D
Zatím mám nachystanou mapu, sešit s poznámkami, jiříkovo kreslaní, trocha nádobí a dárečky pro naše.

K reálnému balení věcí nejspíš dojde v noci. Případně, jak to je u mě obvyklé, tak až brzo ráno. Zatím se tu jen tak flákám, trochu uklízím, trochu fotím, pozoruji Jirku, který se evidentně do Bechyně těší.
Speciálně pro ségru:

Zároveň tímto se s vámi všemi rozloučím minimálně do pondělního večera.

Plány na cesty

Úvodem bych chtěla napsat, že plánuji nerada. Jsem hektický člověk a raději se rozhoduji až "teď" a raději improvizuji. Nic méně dostala jsem od Přemka za úkol naplánovat naše cestování o dovolené, tak jsem nad tím víceméně strávila celý den. Ukáži vám místa, kam pojedeme.
V pátek ráno vyjíždíme směr Bechyně. Jedeme přes Hradec Králové, Pardubice, Chrudim, Havlíčkův Brod, Humpolec, Pelhřimov. Za Pelhřimovem se zastavíme na hradu Kámen, kde je muzeum motocyklů. Pak pokračujem směr Tábor, Opařany, Bechyně. Pokud bude čas a chut, koukli bysme na zříceninu hradu Dobronice. V pátek máme konečnou na tábořišti Yukon, kde se setkáme a pobudeme s našima a trampíkama ze Ždánic.
Sobota bude více méně v režii našeho taťky, Projdeme Bechyni a okolí. Takže jen doufám, že to ušlapu a neodpadnu někde po cestě. Přemkovi jsem neprozřetelně ukázala, že na skále nad Lužnicí je ferrata. Hned plánoval její slezení, což jsem mu rozmluvila...asi pro letošek :-), ale prý ji aspon okoukne.
V neděli odjíždíme směr Albrechtice nad Vltavou. Na tamní  kapličkový hřbitov se moc těším a rozhodně si ho nenechám ujít. Odtud pokračujeme do Českých Budějovic a Trhových Svinů. V okolních lesích se prý objevují podivné bytosti, snad indiáni, tak to jedeme prozkoumat. Snad budou mírumilovní a navážeme přátelské i obchodní vztahy.
V pondělí bysme měli dorazit k cíli a naší hlavní základně do Českých Velenic k Leonce. Cestou nejspíš ještě zkoukneme Žumberk. Z Českých Velenic pak budeme celý týden vyrážet do světa.
Máme naplánovanou Stezku stromů na Lipně, cestou bysme se zastavili ve Vyšším Brodě.  Jeden celý den věnujeme Novým Hradům, Terezčinu údolí a Cuknštejnu.
Některý den si uděláme výlet vlakem do Třeboně, aby si taky Přemek od řízení odpočinul.
A jelikož budeme mít hranice hned za humny, tak navštívíme i Rakousko. Samozřejme Gmund a Naturpark Blockheide s rozhlednou. Našla jsem ještě poblíž hranic dvě města. Heidenreichstein s vodním hradem a město Weitra se zámkem. Nejspíše navštívíme obě.
Všude samozřejmě budu fotit, tak se máte na co těšit.
Ted už jen doufám, že nám vyjde počasí a nic a nikdo nám do toho nebude zasahovat.

Jiříkovo kreslení

Jelikož se moc nic neděje, tak vám dneska představím synovo kreslení od prvopočátku. Ze začátků moc obrázků nemáme, protože nám je bud zabavili doktoři nebo je Jirka daroval, případně šly na výstavy.
Úplně jsme se vyhnuli nějákému čmárání, hlavonožcům, prostě těm normálním dětským pokusům o kresbu. Jirka totiž skoro do pěti let odmítal vůbec vzít tužku do ruky. Ovšem když ji pak přijmul, tak to stálo za to a jel jak drak.

Tohle byla Jiříkova úplně  první kresba. Vím, že na Teletubies spousta lidí nadávala, já na ně nedala dopustit. Díky nim se začal Jiřík hýbat, naučil se barvy, začal kreslit...

Takhle kreslit někdy kolem 6 let:

V 1. a 2. třídě měl období pouličních lamp, které nacpal úplně všude i do Makové panenky:

Následovalo období nafukovacích balonů:

Pak cigaretové období:

Hodně kreslil pohádky:

Kolem 12 let nastoupilo období komixů:

Kolem 14 let hrozně rád kreslil mrkající lidi:

Osoby a věci na napůl skrýté:

Následovalo období černých postav:

Sem tam něco katasrofického...bouračka za kopcem:

Celou pubertu byl fascinován ženským poprsím, takže ho zdůrazňoval i na svých kresbách:

Už dva roky jede v podstatě stále stejný styl kreseb:

Občas dá i něco z profilu:

Sem tam pohádku:

Ale určitě posuny stále jsou, poslední dobou začal hodně vrstvit a pramínkovat vlasy:

Možná jste si všimli, že kreslí lidi se slzami, pro Jiříka je to poznávací znamení pro naši rodinu. Cizí lidi tak nekreslí. Vím, že jeho kresby nejsou v pravém slovasmyslu líbivé. Mají v sobě určitou surovost a drsnost, ale spoustu lidí zaujmou. Podle doktorů je Jiřík celkem unikát. Proto nám spoustu kresem zabavili :-D Také z lidušky nám vlastně  kresby domů nikdy nedali a poslední 2 roky už ani ze školy...
Jsem moc ráda, že tento zájem Jirka má, ono zabavit dítě s autismem, které má panickou hrůzu ze zvířat je dost těžké. Takže papíry a pastelky vozíme všude s sebou, je to taková Jiříkova jistota a pocit bezpečí...ale ta spotřeba papíru je dost šílená :-D

Ach ty korálky...

Ráno jsem si přispala a vyhrabala se z postele až v 9:00 hodin. Pak jsem uklidila  a umyla nádobí. Když jsem uklízela věci z prodeje, tak jsem bohužel musela konstatovat, že prostě ten prodej letos nestál za nic. Jistě 1600 kč nenajdu na ulici, na tu výstavu bych jela i tak...ale přemýšlím, jestli mi to za tu námahu a probdělé noci stálo. Korálků a tvoření se rozhodně nevzdám, jen to musím pojmout jinak. Ony totiž i tak šly na odbyt hlavně vánoční hvězdičky. Bohužel jsem jich měla minimum, spíše jen na ukázku, takovou směsku, každou jinou. Bylo mi totiž hloupé prodávat ted o prázdninách vánoční věci....
Jinak ta děsná únava u mně přetrvává stále, takže jsem to zapíchla ještě odpoledne, po obědě. Je to děs, připadám si ja Šípková Růženka.
Jiříka stále drží focení a trochu kreslení.

Ted jede stále v tomto stylu. Tohle je prý Miška :-)

Co s tím, co jsem neprodala? Něco si nechám pro sebe, něco Míše na focení (asi hlavně dlouhé korále) a zbytek rozdám dobrým lidem...

Pouť a výstava veteránů (neděle 17.8.2014)

Co vám budu povídat nakonec jsem spala jen hodinu. V půl šesté budíček a v půlsedmé jsme vyrazili do Police nad Metují. Výstava už se začínala hezky plnit. Přemek vybylil aparatůru na ozvučení, já věci na prodej. No úpřímně ten prodej moc nešel. Je to rok od roku slabší. Nejvíc šli paradoxně vánoční hvězdičky...
Ale jinak výstava byla krásná...

Auta:

Traktory:

Motorky:

Různé unikáty:

Taky náš Barkas...a jeho mladší bráška :-)

Flašinetář:

Dobové oblečení a rekvizity:

Krásné ceny, pro oceněné:

Přijel se za náma podívat Olin s Vendulkou:

Taky Miška s Jakubem:

Radši se ani neptejte kolik jsem si nakoupila sladkostí...plnou igelitku :-D hlavně turecký med.
U jednoho indiána jsem si koupila CD.

Jiřík celý den fotil, fotil naprosto všechno, takže jsem mu asi 3x měnila baterky.

Chtěla bych Přemkovi poděkovat za super den.

A na závěr trocha inspirace :-)

Přípravy

Dneska bylo takové chladno, že jsem i chvíli uvažovala nad tím, že zatopím. Taky jsme skoro celý den museli svítit. Doufám, že se to počasí umoudří a vrátí se léto.
Celý den jsem chystala a cenila věci na zítřejší pout. Jinak jsem jen umyla nádobí a vyprala prádlo.
K večer nebo spíš skoro v noci dojel Olin s Vedulkou. Přemek s nima chvíli seděl venku u ohně. Spí v karavanu, aby nemuseli s náma brzo ráno vstávat. Do Police vyjíždíme už v půl sedmé.

Děkuji...

Vstala jsem do pošmourného dne. Neják mně nic nebaví. Pořád jsem ospalá a unavená. Prostě mi chybí sluneční svit.
Umyla jsem nádobí, Jiřík vysál a uvařila jsem si oběd už i na zítra, protože zítra budu muset tvořit a chystat se na pouť zřejmě celý den a celou noc. Pak jsem se snažila pár kousků zase vyrobit, ale stále mám těžký skluz.

Jiřík celý den kreslil a běhal s fotákem po bytě. Ten Zbiroh ho na to focení zase nastartoval, aspon se nenudí.
Je mi tak něják smutno a úzko. Vím, že až se umoudří počasí a vyleze sluníčko, tak bude zase líp. I přesto děkuji jednomu človíčkovi kovářskému, co si všiml a snažil se mně potěšit. Vůbec bych to zrovna od něho nečekala, bylo to moc milé :-) Všímavých lidí je bohužel stále míň a to víc si toho, že napsal vážím...
DĚKUJI

Večer se tu přehnala bouřka, snad už se to otočí a zírta bude líp.

Den BLBEC

Nevím, asi špatná konstalece hvězd či co, ale celý den mi stále všechno padalo z ruk. Dopoledne jsem chvíli dělala náušnice, ale musela jsem toho nechat, jinak bych si snad ketlovacími kleštěmi vypíchla oko.
Zase jsem měla v pračce v prádle papírový kapesník, samozřejmě od Jirky :-(
Přišel balík od Leonky s háčkovanými kabelkami, které se pokusím prodat v neděli na pouti. Bohužel mi je nenacenila, tak moc nevím, co s tím. Některé jsem se pokusila posunout o level výš a přidělala na ně řetízky.

Odpoledne jsem volala 2x Přemkovi, ani jednou mi to nevzal. Dokonce mi ani nezavolal zpátky, jak to obvykle dělá, navíc dojel domů pozdě...
 Večer jsem se praštila dole v dílně do hlavy, což už byla poslední kapka. Byla jsem  ze všeho vzteklá, vytočená a zase to obrečela. Ale třeba mi prostě jen chybí sluníčko...
Jediný světlý bod tohoto dne byla výborná křenová omáčka, která se mi fakt povedla.

Tag: Liebster Award

Na začátek pár pravidel, který tento tag má:

• Nominovaný by měl poděkovat blogerovi za nominaci
• Napsat jedenáct faktů o sobě
• Odpovědět na jedenáct otázek, které dostal/a
• Na konec nominovat jedenáct blogerů, kteří mají pod 200 odběratelů, aby odpověděli na Tvých jedenáct otázek

11 faktů o mně:

1. Miluji modrou barvu ve všech jejích odstínech.
2. Nikdy bych nevlezla do moře, protože se bojím různé havěti, co v něm žije.
3. Ráda ponocuji.
4. Nejím maso, ale vegetarián nejsem.
5. Miluji sladké.
6. Mám panickou hrůzu z pavouků a zubaře.
7. Mám ráda rum :-)
8. Neumím být sama.
9. Ráda navštěvuji hrady a zámky.
10. Nerada nosím kalhoty.
11. Tvoření je můj život.

Mé odpovědi na otázky od Mishughety:

• Jaká byla/bude tvá dovolená letos?
• Letos to bude poslední týden v srpnu, Jihočeský kraj a kousek Rakouska. Moc se těším na stezku stromů.
• Jaký je tvůj nejoblíbenější letní výrobek z tělové nebo dekorativní kosmetiky?
• V létě potřebuji hlavně osvěžit, takže určitě tonikum s aloe vera od Oriflamu, tuhý deodorant od Rexony a můj stálý průvodce - kokosový olej.
• Na jakém filmu jsi byl/a naposledy v kině?
• Kino? Co to je? :-D Naposledy jsem byla na pohádce Čtyřlístek ve službách krále. 
• Jaká je tvá oblíbená fotografie z mé stránky? Přilož odkaz.
• To je hrozně těžké, líbí se mi valná většina tvých fotek.  Miluji tvé hrátky s kapkami vody. Hodně se mi líbí tato. Nepochopím, jak jsi svládla sama házet a fotit v ten správný okamžik.
• Jaký je tvůj oblíbený seriál?
• Ulice a Ordinace v růžové zahradě
• Co tě baví na tvé škole/práci?
• Školu už mám nějáký pátek za sebou, klasické zaměstnání taky. Co člověka může bavit na péči o postižené dítě? Snad časová flexibilita. Taky to, že se člověk naučil být odolný...
• Kde sbíráš inspiraci k tvorbě na blogu?
• V každém dnu se něco najde :-)
• Za co nejvíc utrácíš?
• Určitě za korálky a potřeby k tvoření.
• Jaký styl oblékání preferuješ?
• Miluji svobodu, volnost rozevlátost. Ideální by byla nahota. Ano, jsem zastánce naturalismu.
• Byl/a jsi někdy u profesionálního fotografa? Popřípadě chtěl/a by jsi?
• Kromě průkazkových fotek a jednoho utajeného komparzu ne. Když jsem byla mladá a hezká, tak jsem se styděla. Ted bych se už nestyděla, ale zase už nejsem ten správný objekt k focení :-D
• Jak by měla vypadat tvá dovolená snů?
• Cestování na motorce po Provence, kraji levandule :-)  
• A nebo být na měsíc sultánkou a mít mužský harém, plný dlohovlasých krasavců :-D 

Důchod

Takový trochu hektický den. Ráno jsem přebírala fotky... napřed přímo ve fotáku a po stažení ještě v počítači. Přebrat skoro 2000 fotek mi dalo celkem zabrat. Po  selekci fotek jsem dopsala blog, což mi zabralo spoustu času. Mezitím jsem ještě prala prádlo, myla nádobí a vařila oběd.
Odpoledne jsme jeli za Přemkem do práce a pak do města s Jiříkem pro důchod a nakoupit. Mám hrozný deficit sladkého, takže v Lídlu jsem se hned vrhla na želé, čokoládu a hlavně halvu. V lékárně jsem chtěla Jiříkovi koupit sirup na kašel, ale mají dovolenou a zkrácenou pracovní dobu, tak jsme to nestihli.
Po příjezdu domů, jsem upekla ještě kuře, aby měl Přemek jídlo do práce, když teď nechodí na obědy. Z přebraných látek a vln od Jitky jsem udělala balík, který poputuje k Leonce.
Ještě by se tu taky mohla ukázat Miška, abych jí předala nějáké dárky z cest. Ona mně zase vrátila šperky, co měla půjčené na focení, protože bych je potřebovala na nedělní prodej v Polici nad Metují. Jenže Miška má ted každý den focení, tak nevím, kdy se sem dostane.

Dneska je to bez fotky, ale fotek jste si v předešlých příspěvků užily spoutu, tak snad mi to prominete :-)

Odjezd domů (úterý 12.8.2014)

Ráno jsem se vzbudila, až v devět hodin. Takže jsme se nasnídali, uklidili, pobalili věci a šli dolů k Janě čekat na Květouše, který nás odvezl do Kařeza na vlak.

A pak už jsme vesele uháněli rychlíkem ku Praze.

V Praze jsme se přesunuli na Florenc, koupili si svačinu a pití a pak už jeli autobusem směr Broumov.
_________________________________________________________________

Tímto děkuji především Janě a Láďovi za krásnou dovolenou, Kristýnce za obrázky, Jitce za ten látkový poklad a bezva pokec, Bětušce za výklad karet a milé popovídání, Květoušovi za odvoz ...prostě všem za to, že jsou a že se mám stále kam vracet. DĚKUJI
_________________________________________________________________

Přemek pro nás dojel k autobusu (se zpožděním :-D), uvařil moc dobrý buřt guláš, koupil zmrzlinku a jiné dobroty , prostě na mně myslel ♥
 Doma mně čekal putovní balíček od holek z Fleru, tak jsem se měla v čem přehrabovat. V noci jsem se ještě vrhla na tu krabici s látkami od Jitky...takže spát jsem šla ve tři ráno.