Abych byla přesná, není to příběh jedné židle, ale hned židlí čtyř. Kdysi jsme je koupili v bazaru, byly hezké a roky nám dobře sloužily. Jen čas se na nich už podepsal. Když potahová látka prořídla, ušila jsem na ně povlaky, ale i tak byl zub času neúprosný. Jednoho dne padlo rozhodnutí...čalounění musí pryč.
Myslela jsem, že přijdu o ruce. Sponek tam bylo nacvakáno stovky a stovky, ale výsledek mě mile překvapil. bylo celkem jasné, že nové čalounění nebude.
Židle Přemek natřel tmavěhnědým akrylem a jako třešničku na dortu jsem si vymyslela šablonu indiána.
A tak máme židle, které přesně zapadají do našeho bytu.
Ještě jsem dodala podsedáky, aby nás nebolely prdele :-) takže výsledná varianta vypadá takto a mám z ní velkou radost.
***
No, popravdě, kdyby bylo jen na mě, tak bych nejraději něco takového:
Ale s mojí narůstající váhou se spíš dopracujeme jednou k těm špalkům místo židlí...
Ostatně víte, jakou mají nosnost běžně prodávané židle?