středa 8. srpna 2018

Minipříběh

Rozhodla jsem se, že ten blog zase trochu probudím k životu. Za to nakopnutí mohu poděkovat své dcerce, jejímu kamarádovi a hlavně fotkám, které spolu fotí. Fotky jsou vždy tři na jedno téma a jakmile je vypustí do světa, tak má fantazie zplodí příběh. Zde máte ten první. Abyste byly v obraze, asi bych ještě měla doplnit, že dcera dělá GOGO tanečnici.
***
Dneska je slunný den a u vody je tak krásně. Je tu ticho, pohoda a ta vodní hladina mě uklidnuje. Krásně se tu odpočívá. Člověk zapomene na všechny starosti.

Kruci, kolik je těch hodin? A kam se schovalo sluníčko? Hlavu si mohu vykroutit, ale nikde ho nevidím. 

Ty bláho, už jsem měla být v práci! No nic, tak si zatancuji aspoň tady. Tyč nebo větev, úspěch budu mít stejně.
***
foto: Muf
úprava fotek: Noemi
Příběh: Danfi
Publikováno s laskavým svolením mé dcery. 

Žádné komentáře:

Okomentovat