Nové Hrady a Terezčino údolí (pátek 29.8.2014)

Dneska nás čřekal opravdu náročný den, takže jsme vyjeli záhy ráno opět již známou silnicí na Nové Hrady.

V Nových Hradech jsme nejdříve zastavili u hřbitova a prosšli ho celý až k Buquoyské hrobce.

Pak jsme popojeli k zámku, který bohužel není přístupný. Sídlí v něm vědecké pracoviště.

Ale aspon jsem si ho oběhla dokola, zámecká zahrada totiž přístupná je a roste tam Jinan dvoulaločný, můj oblíbenýá strom.

Ve městě jsme navštívili kostel u kláštera. Opět byla možná i prohlídka, ale Přemek očividně na ty církevní stavby moc není a měli jsme toho před sebou ještě hodně.

Prošli jsme  kolem kovárny.

A směřovali k hradu. Hrad je poměrně rozlehlý a celý obehnán hlubokým příkopem. Na prohlídku jsem se moc těšila. Hrad má bohatou a zajímavou historii. Bohužel jsme měli smůlu na průvodkyni, která očividně odříkávala jen naučené a na víc děsně drmolila, takže jí nebylo moc rozumět.
Ale hrad jako takový je moc hezký a zajímavý a určitě návštěvu doporučuji.

Po prohlídce jsme šli hledat kešku. Šla jsem tentokrát opravdu víceméně na slepo. Sice před odjezdem na dovolenou jsem koukla, že tam kdes je, ale ani jsem si ji nazapsala. Přemek se opět osvěčil jako skvělý hledač, stačilo ho nasměrovat.

Následoval oběd ve městě a pak jsme popojeli ke vstupní bráně do Terezčina údolí.

Samozřejmě, že naším hlavním cílem byl vodopád, ale celkově to byla velice příjemná celoodpolední procházka spojená s knajpováním a bonusem byl hrad Cuknštejn.

Prošli jsme jak kolem Lázní, tak i Modrého domu.

Došli k vodopádu

Pak jsme odbočili ke Cuknštejnu. Hrad je v soukromém vlastnictví a je přístupný jen po dohodě s majitelem.

U hradu jsem našla kešku.

Vraceli jsme se zpět opět kolem Lázní. Tentokrát z druhé strany. Konaly se tam velké přípravy nejspíše na nějákou svatbu.

Zastavili jsme se na Hamru, kde si Přemek dal kulajdu a my s Jiříkem domácí limonádu. Cestou k bráně už jsme trochu zmokli, Takže jsme se děšti snažili ujet, což se nám podařilo a nad nákupním centrem v Českých Velenicích nás přivítala krásná duha.

Návštevu Terezčina údolí mohu doporučit, ale spíše za opravdu hezkého počasí. Bohužel po předchozích děštivých dnech byli cestičky hodně rozmáčené a samá louže, takže to byla celkem překážková trasa.
Večer se opět sedělo, hrálo zpívalo, ale hlavně popíjelo. Chlapi šli spát snad ve čtyři hodiny ráno, což před dnem návratu domů nebyla zrovna štastná volba.

Fotky z Nových Hradů najdete zde a zde a zde.
Fotky z Terzčina údolí a Cuknštejna doplním.