Většinu posledních let jsem tvořila stále pro někoho. At už na prodeje nebo na darování, ale jen tak pro sebe jsem si neudělala vlastně nic. I nu, jak se říká , kovářovic kobyla chodí bosa.
Rozhodla jsem se to změnit. Možná právě toto je ten můj přerod, který u sebe cítím.
Vlnu Kalina jsem koupila v sekáči. Půl kila příze za 50 kč, nové (ale vlastně staré) jsem tam fakt nemohla nechat. Byla zelená, tak jsem jedno klubko spotřebovala na motání stonků korálkových kytliček.
Protože jí stále spousta zbývala, tak jsem se rozhodla udělat háčkované košíky. Vlna to byla poměrně hrubá, drsná a na nic jiného se mi tak něják nehodila.
Použila jsem ji dvojitě, aby košíky lépe držely tvar.
Kruhovou základnu jsem dělala dlouhými sloupky, obvod krátkými.
Vršky jsem po dokončení ohrnula a našila na ozdobu knoflíky.
Košíky své místo najdou bud v karavanu nebo u Jiříka v pokoji.
Bavilo to nejen mě, ale i Přemka :-)
Žádné komentáře:
Okomentovat