AŽ NA DŘEŃ

Tichá a pokorná, spoutaná bolestí,
láskou a samotou, v touze po neřesti.
Tichá a pokorná, spoutaná řetězy,
vírou a nadějí, že láska zvítězí.
Zakletá v kameni pod lampou Večernice,
tak trochu madona, tak trochu poběhlice...

 

UŽ BRZY...