Možná...
Čím jsem starší, tím víc miluji barvy, barvičky...pestrost lahodí mé duši.
Mám fobii ze zubaře, která mě už málem stála život...aktuálně mě zubař už neviděl 16 let.
Nesnáším sluneční brýle na sobě i na druhých...u druhých protože jim nevidím do očí. U sebe, protože v šeru a ve tmě se neumím pohybovat, prostě nevídím nebo vidím hodně špatně.
Nikdy jsem se nenaučila jezdit na kole, bruslit...mám problémy s rovnováhou.
Pokud mám na sebe prásknout něco hodně divného, tak budu u dcery na škole dělat studentům v ateliéru nahý model a moc se na to těším...óóó já exhibicionista :-D
Nyní již pokročíme ke konkrétním otázkám:
1) Bez čeho nemůžeš žít, ale máš toho stálý nedostatek?
Bez lásky. Proto celým životem procházím se srdcem na dlani. Ano, jsem naivní. Do každého vztahu jdu po hlavě a naplno. Ano, bylo mi mockrát ublíženo, ale aspon žiji naplno.
...a stále doufám, že lidi kolem mě milují stejně moc, jako já je.
I proto tolik trpím tu, kde bydlím. Chybí mi komunikace a kontakt s lidmi...neumím být sama. Samota mě pomalu zabíjí.
2) Co si představuješ pod slovem kouzlo?
Něco neobvyklého, krásného...
3) Jak moc ti jde u lidí o vzhled?
U partnera hodně, tam ze svých požadavků neslevuji. U ostatních lidí vzhled neřeším... i když kravaťáky a kancelářské myši nemusím :-D
4) Máš nějaký talisman pro štěstí? Jaký?
Mám červenou peněženku, v ní tři čínské penízky svázané červenou stužkou a rybí šupinku. Dále mám v peněžence přívěšek s madonkou po babičce...
Mám stříbrnou minci s Karlem IV. na řetízku. Dostala jsem ji od jedné ze svých bývalých lásek.
Nosívám u sebe kamínky, kaštany, vylisované kytičky, citáty napsané na papírkách...
Moje první vykládací karty, kyvadýlko...
5) Jak bys popsala svůj styl oblékání?
Rozevlátost...už dávno nemůžu nosit, co bych chtěla, ale nosím prostě to, do čeho se vejdu. Většinou to jistí KIK ve svých nadměrných velikostech...Můj sen je běhat nahá. V hlouby duše jsem naturista.
6) Fotíš se ráda?
NE!!!
Už jako dítě jsem focení nesnášela, vždy mě postavily proti sluníčku a já nasadila svůj typický škleb. Ted už se sice proti sluníčku nestavím, ale fotky na kterých jsem já systematicky mažu. Nesnáším, když mě někdo fotí, pokud ho o to nepožádám. Žádám většinou Jiříka, protože on jediný mě umí vyfotit opravdu hezky.
7) Jaký přírodní živel je ti nejbližší a proč?
Jako Rakovi by mi měla být nejbližší voda. Ale vůči vodě spíš pociťuji hluboký respekt a dá se říct, že se jí i bojím. Nikdy bych nevlezla do vody, tam kde nedosáhnu na dno.
Miluji ohen ♥ ráda koukám do plamínků. Doma ráda zapaluji svíčky, miluji táboráky...oheň je pro mě symbolem energie a nabíjí mě.
8) Byla jsi někdy skautem?
Ne, byla jsem pionýrkou u tatky v turistickém oddíle, později instruktorkou a pak pionýrskou vedoucí...po letech pak skautskou vedoucí.
Vedením turistického oddílu u nás žila celá rodina... neexistovaly rodinné dovolené. Místo dovolené se jezdilo na stanové tábory. Tatka hlavní vedoucí, mamka kuchařka a hospodářka, já instruktorka a jelikož jsme měli pár podobně bláznivých kamarádů, tak ti doplnili zbytek osazenstva. Děti byly z našich táborů vždy nadšené.
Na tu dobu moc ráda vzpomínám, protože jsem tím byla naprosto pohlcena. Vedení, učení a hraní s dětmi mě moc bavilo. Zkoušela jsem po letech navázat, ale nebylo to ono. Bydlela jsem daleko a chybělo mi to souznění s tatkou a ostatními.
Tatka skauty stále vede, organizují i každé prázdniny malý tábor, kde naše mamka vaří... Tak hrozně moc ráda bych se ho taky zase zúčastnila...Já vím, možná by stačilo jen se optat, ale nemám odvahu...a bojím se, že vzhledem k mému zdraví bych to asi už nedala.
***
Pokud se vám dotazník líbil a inspirujete se, budu ráda.
Fóbii ze zubaře máme stejnou, ani já dlouho u zubaře nebyla.. Tuším asi dva roky? Tak ráda bych dodržovala pravidelné půlroční prohlídky, ale nějak se k tomu nemůžu nikdy dokopat. Jsem strašpytel. :) A přitom bych k zubaři tak potřebovala! Začínají se ozývat osmičky, které už kdysi chtěl doktor vytrhnout, jelikož se mi rozpadají. Ale trhání zubůů? Néé, to prosím néééé!
OdpovědětVymazatObdivuji, že dokážeš odhodit stud a svlékneš se jako model v ateliéru u dcery ve škole. Takových odvážných je málo. :) Já sama mám s nahotou hrozný problém. Když jsme chodívali se školou plavat, ve sprchách jsem se schovával jak jen to šlo. Většinou jsem si na sobě nechala plavky a počkala, až se vysprchují ostatní. Takže jsem si půlhodiny myla vlasy. :D Teprve až když ostatní odešly, mohla jsem se beze studu vykoupat o bez plavek. Přitom je nahota tak přirozená.. :)
U nás v rodině jsou také jedinci, kteří se nechtějí fotit. A přitom já tak ráda fotím a ještě raději si pak tvořím fotoalba nebo fotoknihy, vždy udělám shrnutí za celý rok a hrozně mě baví alba různě dekorovat, popisovat... :) Proto mě štve, že třeba naše babička nebo má sestra se vždy na fotkách koukají jinam, případně se úplně otočí nebo schovají obličej za ruce. To mě ták rozčiluje! :D Občas se mi je ale stejně podaří svacknout, aniž by o tom vůbec věděli, a tak i je mám pěkně nalepené a schované v albu.. :D :)
Ale pamatuji si, že jsem také dříve focení neměla ráda. Sama sobě jsem se na fotkách nelíbila a nestačila jsem se divit, jak se občas dokážu ksichtit. Teď už jsem to hodila za hlavu, nějaké škleby na fotkách neřeším, postavu taky ne... a za čas si všechna ta fotoalba hrozně ráda prohlížím, ačkoliv ani já na těch fotkách nejsem jak modelka. :) Důležité jsou pro mně ty vzpomínky, člověk se vrátí do těch časů na fotkách, zatoulá se do míst, která kdysi navštívil... :)
Přeji krásný předvánoční čas, Danfinko! :)