pátek 15. srpna 2014

Děkuji...

Vstala jsem do pošmourného dne. Neják mně nic nebaví. Pořád jsem ospalá a unavená. Prostě mi chybí sluneční svit.
Umyla jsem nádobí, Jiřík vysál a uvařila jsem si oběd už i na zítra, protože zítra budu muset tvořit a chystat se na pouť zřejmě celý den a celou noc. Pak jsem se snažila pár kousků zase vyrobit, ale stále mám těžký skluz.


Jiřík celý den kreslil a běhal s fotákem po bytě. Ten Zbiroh ho na to focení zase nastartoval, aspon se nenudí.
Je mi tak něják smutno a úzko. Vím, že až se umoudří počasí a vyleze sluníčko, tak bude zase líp. I přesto děkuji jednomu človíčkovi kovářskému, co si všiml a snažil se mně potěšit. Vůbec bych to zrovna od něho nečekala, bylo to moc milé :-) Všímavých lidí je bohužel stále míň a to víc si toho, že napsal vážím...
DĚKUJI

Večer se tu přehnala bouřka, snad už se to otočí a zírta bude líp.

Žádné komentáře:

Okomentovat