Jiříkovo kreslení

Jelikož se moc nic neděje, tak vám dneska představím synovo kreslení od prvopočátku. Ze začátků moc obrázků nemáme, protože nám je bud zabavili doktoři nebo je Jirka daroval, případně šly na výstavy.
Úplně jsme se vyhnuli nějákému čmárání, hlavonožcům, prostě těm normálním dětským pokusům o kresbu. Jirka totiž skoro do pěti let odmítal vůbec vzít tužku do ruky. Ovšem když ji pak přijmul, tak to stálo za to a jel jak drak.

Tohle byla Jiříkova úplně  první kresba. Vím, že na Teletubies spousta lidí nadávala, já na ně nedala dopustit. Díky nim se začal Jiřík hýbat, naučil se barvy, začal kreslit...

Takhle kreslit někdy kolem 6 let:

V 1. a 2. třídě měl období pouličních lamp, které nacpal úplně všude i do Makové panenky:

Následovalo období nafukovacích balonů:

Pak cigaretové období:

Hodně kreslil pohádky:

Kolem 12 let nastoupilo období komixů:

Kolem 14 let hrozně rád kreslil mrkající lidi:

Osoby a věci na napůl skrýté:

Následovalo období černých postav:

Sem tam něco katasrofického...bouračka za kopcem:

Celou pubertu byl fascinován ženským poprsím, takže ho zdůrazňoval i na svých kresbách:

Už dva roky jede v podstatě stále stejný styl kreseb:

Občas dá i něco z profilu:

Sem tam pohádku:

Ale určitě posuny stále jsou, poslední dobou začal hodně vrstvit a pramínkovat vlasy:

Možná jste si všimli, že kreslí lidi se slzami, pro Jiříka je to poznávací znamení pro naši rodinu. Cizí lidi tak nekreslí. Vím, že jeho kresby nejsou v pravém slovasmyslu líbivé. Mají v sobě určitou surovost a drsnost, ale spoustu lidí zaujmou. Podle doktorů je Jiřík celkem unikát. Proto nám spoustu kresem zabavili :-D Také z lidušky nám vlastně  kresby domů nikdy nedali a poslední 2 roky už ani ze školy...
Jsem moc ráda, že tento zájem Jirka má, ono zabavit dítě s autismem, které má panickou hrůzu ze zvířat je dost těžké. Takže papíry a pastelky vozíme všude s sebou, je to taková Jiříkova jistota a pocit bezpečí...ale ta spotřeba papíru je dost šílená :-D